Slezská univerzita toho v téhle oblasti nabízí relativně slušný počet, přičemž trochu překvapivě ne vše tak úplně spadá pod Ústav informatiky.
Má. Dokonce i v případě, že jste překročili limit 4 let pro bakalářské studium zdarma a musíte si studium platit, případně dosáhli
věku 26 let a hradíte si i zdravotní pojištění (platba za sociální pojištění povinná není).
Setkáte se s tvrzením, že bakalářský titul.
nemá smysl, protože ho v dnešní době má každý. Vtip je v tom, že právě proto je bakalář vnímán jako standard a málokdo si může dovolit ho
nemít. Když se na to podíváme ještě jinak, každý si snad dokáže spočít, že levné, nekvalifikované pracovní síly bude přibývat a to nejen
v ČR, ale i v Evropě, ve světě. Přidejte si k tomu smutnou skutečnost, že rozvoj informačních technologií bude lidi připravovat o pracovní
místa , tudíž lidé budou ochotni pracovat za nižší mzdy, jen aby měli vůbec nějakou práci.
Zjednodušeně řečeno, člověk, který v nějaké oblasti vyniká svými znalostmi, schopnosti nebo - přiznejme si to - vzhledem, nemá proč trávit roky na nějaké škole. Člověk, o kterém něco takového s klidným svědomím řeknou ostatní (ne on sám), je ale jeden z miliónu. Tím rozhodně neříkám, že všichni ostatní by měli automaticky mířit na vysoku školu - spíše naopak, je spousta lidí, pro které je to z ekonomických (priorita živit rodinu), inteletuálních (tak tak jsem prošel maturitou) či psychických (postrádám vnitřní morálku) důvodů výhodnější naběhnout rovnou do pracovního procesu a začít budovat svou kariéru co nejdřív.
Může to tak být, výše poplatku se určuje od momentální minimální mzdy. V předchozím zmiňuji poplatek platný pro aktuální školní rok (2015/2016). Zřejmě jsem byl líný a příspěvek neaktualizoval. Jen pro informaci, když se mě poplatek týkal poprvé, ve školním roce 2013/2014, platil jsem za semestr 7900 Kč. O rok později to bylo 8400 Kč.
Tahle informace je přístupná přímo ve Stagu
V části „Moje studium“ přejděte na záložku „Moje údaje“ a pod tabulkou „Předchozí studia studenta“ se nachází daný řádek, viz obrázek
Pochopitelně. Dá se zažádat o rozdělení částky na menší splátky a platit postupně. Taky je možné najít si brigádu, případně darovat biologický materiál a poplatky uhradit. Další možností je odvolat se proti vyměření poplatků a v žádosti uvést, proč by se měly poplatky odpustit nebo snížit. Samotná žádost má odkladný účinek, takže do jejího posouzení nemusíte nic platit. Žádost ale musíte podložit relevantními důkazy, dokumenty, pokud nic takového nemáte, koledujete si o problém a žádost je považována za nedůstojné chytračení.
Podmínky se hodně podobají těm pro udělení stipendia:
Těžko říct. Neměly by se Vám překrývat povinné předměty (kredity typu A) doporučené pro stejný ročník. To se pak dá poměrně úspěšně řešit s vyučujícím, který si například došlápne na rozvrháře, umožní Vám samostudium... Rozvrh si sestavujete Vy, takže jestliže se Vám kryje „Áčko“ s „Béčkem“ nebo „Céčkem“, měli jste si zvolit jiný volitelný předmět. Hodně podobně to platí, jestliže se Vám překrývají povinné předměty určené pro různé ročníky. Prostě platíte za to, že jste povinný předmět nesplnili v určeném ročníku.
Samozřejmě prakticky vždy se dá nějak domluvit a jestliže je vyučující s Vaší situací seznámen, nebude Vaši absenci na svém předmětu moc řešit, může Vám snížit povinnou docházku na nějakou přijatelnou procentuální úroveň. Ale nemusí to udělat, jak jsem psal výše, jste dospělí a nesete za své činy odpovědnost.
Další věcí jsou podvody. Nesnažte se někomu namluvit, že důvodem pro Vaší neúčast je nebo bylo překrývání předmětů. Je to něco, co se dá velice snadno ověřit, ty informace jsou veřejně přístupné a jen tím směřujete do většího průseru.
Nemusíte. Účast na přednáškách není povinná, na všech ostatních typech rozvrhových akcích ano. Opravdu ale není dobrý nápad vůbec se na přednáškách neobjevit. Tím spíše, že některé se tomuto pravidlu trochu vymykají. Může se na nich sledovat účast a když jí nemáte nijak vysokou, sice jste připuštěni ke zkoušce, ale dotazování budete poměrně detailnější - jste bráni za odborníka, který přednášky nepotřeboval. Platí to vlastně všeobecně - když si Vás vyučující pamatuje z přednášek (a jsme malá škola, kde je pár studentů), učitel k Vám bude vstřícnější než když Vás vidí poprvé.
Veškeré tyto činnosti se provádí v informačním systému STAG.
Některé další informace naleznete v profilech jednotlivých předmětů na eLearningu, přičemž zde může probíhat
i vyplňování testů, jsou zde vypisovány zadání projektů atd.
A aby toho nebylo málo, některé informace jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých vyučujících. Jejich
přesné adresu jsou dohledatelné v profilu vyučujících na těchto stránkách. Do profilu se dostanete přes výběr předmětu,
který vyučuje daný učitel a kliknutím na jeho jméno. To mi připomíná, že bych měl přijít s nějakým přímějším řešením.
Je Vaší povinností používat školní e-mail, pro přihlášení se používají tytéž údaje jako při přihlašování do STAGu. Veškeré informace Vám budou chodit na něj a nikoho nebude zajímat, jestli jej nebudete využívat a k zaslaným informacím se nedostanete. Zároveň se očekává, že prostřednictvím školního e-mailu bude vedena veškerá komunikace z Vaší strany - někteří vyučující na zprávy zaslané z osobního e-mailu ani nereagují.
Řešením je nechat si přesměrovat nově příchozí zprávy z Vášeho školního e-mailu na Váš osobní e-mail. Zprávy byste přesto měli odesílat výhradně ze školní schránky.
Základním doporučením je míst své soubory stále u sebe. Používejte USB disk, online úložiště, děrné štítky... Zároveň však platí, že Vaše soubory vůbec nemusely být vymazány - profily v učebnách B3 nejsou cestovní, tedy vše co vytvoříte na daném počítači na něm zůstává a není přístupné z jiného počítače v místnosti. Zkuste si vzpomenout, u kterého počítače jste seděli naposledy a s velkou pravděpodobností tam své data naleznete. Na druhou stranu, to co na daném počítači uložíte, to je přístupné úplně komunikoli, kdo na tomto počítači bude po Vás pracovat. Takže pokud se tam posadil někdo bezohledný, určité riziko ztráty tu je. Zkuste přinejmešním zkontrolovat koš.
Ne. Na přednášky je docházka dobrovolná, na ostatní typy rozvrhových akcí je sice povinná, ale obvykle je stanoven požadavek pro určitou minimální účast, kterou stačí dodržet.
Během bakalářského studia musíte nasbírat 180 kreditů, v případě navazujícího magisterského pak 120 kreditů.
Pokud nestojíte o červený diplom ani nebojujete o prospěchové stipendium, je v podstatě jedno, s jakými známkami prolézáte,
nikdo nebude řešit, jestli jste měli samé hodnocení E (i když Vám by to trochu vadit mohlo).
Na druhou stranu, pokud by náhodou něco nevyšlo a vy byste přestupovali na jiný obor, případně se pokoušeli znovu
o dostudování téhož oboru, hodnocení E by Vám situaci ztížilo - předměty s tímto hodnocením se neuznávají a je třeba je
absolvovat znovu.
Uznané kredity se Vám započítávají pouze do limitu 180 kreditů na konci studia. Netýkají se ročního požadavku na získání alespoň 40 kreditů.
Nic se neděje, vyhazuje se až na konci roku. To co se stalo v zimáku ale hrozí i v létě, takže bych radil počítat s určitou rezervou. Zapsat si předměty za více kreditů pro případ, že kdyby něco opět nevyšlo, tak aby tu zůstávala dostatečná rezerva.
Ano. Skoro bych řekl, že to platí více než kdekoli jinde, zatímco jinde může nadaný člověk uniknout pozornosti, ztratit se v davu, na Slezské univerzitě si učitelé snadno všimnou, že máte nadání a že na sobě pracujete. Vyskytne se nabídka práce na nějakém projektu, možnost dělat pomocnou vědeckou sílu (což v sobě nese další výhody jako je například nárok na mimořádné stipendium, odpuštění poplatků za překročení délky studia,..). Nejde ale očekávat, že se Vámi bude někdo zajímat, když o to Vy sami nestojíte a prostě jen proplouváte.
Student může pobírat stipendium poskytované Slezskou univerzitou nebo některé vypisované přímo Ministerstvem školství a tělovýchovy. Přehled „ministerských stipendií“ naleznete na stránkách ministerstva školství, dále se zabývám výhradně stipendiy poskytovanými Slezskou univerzitou (rozhoduje o nich rektor / děkan / ředitel Matematického ústavu).
Je určeno pouze pro studenty prezenčního studia, vyplácí se na základě výsledků z předchozího roku. Netýká se těch, kdo přestoupili z jiné školy, fakulty nebo jiného oboru a na současném oboru tedy nemají odstudováno nic. Zároveň žadatel nesmí překročit standardní dobu studia. Oproti jiným stipendiím se vyplací automaticky a není o něj třeba žádat.
Je určeno pro studenty prezenční formy studia, kteří mají trvalé bydliště mimo okres, ve kterém se nachází škola. Zároveň musí jít o první studium dané formy, tedy máte nárok jedině tehdy, jestliže studujete první bakalářský program. Nebo první magisterský. Vyplácí se tři měsíce zpětně, obvykle ve čtyřech splátkách. Jeden měsíc odpovídá zhruba 700 Kč.
Musíte se nacházet v tíživé sociální situaci, což dokládáte dokumenty ze sociálky. Stipendium můžete dostat také pokud máte ze zákona nárok na přídavek na dítě, v takovém případě se stipendium vyplácí ve dvou splátkách (září až prosinec a podruhé za leden až červen), měsíční částka odpovídá 1 620 Kč.
Uděluje se za vědecké a tvůrčí výsledky, případně pomoc při řešení grantového projektu. Taky v případě, že máte během celého studia vynikající výsledky, případně z dalších, zřetele hodných, důvodů. Pomocná vědecká síla si takto každý měsíc příjde na 500 Kč.
Jedná se o podporu ve Vašem výzkumu či projektu.
Příspěvek v případě, že někam vyrážíte, ať už jste vyslán na nějaký kurz nebo na studium do zahraničí. Jeho výše může dosahovat až výše prokázaných nákladů na jízdné, ubytování, stravné a pojištění (ale může jít i o nižší částku).
Těžko říct, údajně by mělo jít o totéž co výjezdní stipendium, přičemž se uplatňuje tehdy, když se pohybujete v rámci republiky a neodjíždíte do zahraničí.
Informace o posledním roce studia (tedy o tom, ve kterém hodláte skládat bakalářské SZZk) naleznete na Státnice na Slezské univerzitě.
Není, diplom si můžete převzít i „bez obřadu“, bude na Vás čekat na studijním oddělení.
Ano, radil bych to. Je to menší problém než kdyby se povedlo všechny podmínky splnit a ke státnicím byste nemohl/a, protože nemáte zapsány tyo předměty. Ostatně závazná je především přihláška ke zkoušce, kterou před státnicemi podáváte na studijním oddělení. Státnicové předměty jsou ostatně stejné jako všechny ostatní, jestliže si je zapíšete jeden rok a ke stítní zkoušce nepůjdete, budou příští rok klasickou opakovanou povinností.
Jsou v tom drobné odlišnosti, například Matematický ústav vyžaduje hábity jak u bakalářské, tak magisterské promoce, ostatní opavské fakulty využívají hábity pouze u magisterských promocí. A za zapůjčení hábitu se bohužel platí.
Platí v podstatě to samé, jako u přihlášky na bakalářské studium, přijímací řízení probíhá do konce února, přihlášku lze podat jak v tištěné podobě tak elektronicky (Přihláška ke studiu), přičemž elektronická varianta výjde o necelou stovku levněji (a navíc můžete mít dobrý pocit, že šetříte naše lesy). Druhé kolo řízení probíhá někdy od dubna do června, ale nedoporučoval bych nechávat to takhle na poslední chvíli. Obzvláště humanitní obory tou dobou už mohou mít naplněnou kapacitu a další přihlášky se nemusí přijímat.
Pozvánka k přijímací zkoušce mi přišla koncem dubna, začátkem května.
Nás čekala v prvním červnovém týdnu. Obecně se jedná o ten typ otravných záležitostí, který chtějí jednotlivé ústavy vyřídit v období, kdy už skončila výuka a ještě se nerozjelo zkouškové.